Jan Brulík nastoupil do TESCANu jako patentový specialista před šesti lety. Tehdy se ještě patentové řízení řešilo v rámci oddělení Vývoj fyzika, později SEM & FIB-SEM. V loňském roce došlo k jeho osamostatnění a vedoucím nově vzniklého oddělení Patenty a certifikace se stal Jan Brulík. Požádali jsme jej o popis, jak se v rámci TESCANu patenty v současné době řeší.
Co vedlo k osamostatnění vašeho oddělení, roste role patentů v TESCANu?
V první řadě k tomu vedlo to, že v TESCANu pracují velmi talentovaní a šikovní lidé, kteří mají výborné nápady, a pokud nechceme, aby nám tyto nápady někdo „kopíroval“ a vydával je za své, je nutné si je chránit. Vzhledem k tomu, že TESCAN vytváří technologicky velmi vyspělé produkty, které mohou sloužit k posunování hranice lidského poznání, je nutné neustále přicházet s novými nápady a řešeními, které to umožňují. S tím, jak TESCAN roste a těchto nových nápadů a řešení přibývá napříč všemi vývojovými odděleními i v rámci celého holdingu, jsme se rozhodli pro vytvoření samostatného oddělení, které za ochranu těchto nápadů a agendu s tím spojenou převzalo zodpovědnost. Přesunuli jsme se z oddělení Vývoj fyzika pod ředitele vývoje, takže nyní máme rovnocenné postavení vůči všem vývojovým oddělením. Fungujeme jako takové „servisní“ patentové oddělení pro všechna vývojová oddělení.
Jak to v praxi funguje? Pokud si TESCAN ochrání vynález patentem, nikdo jiný ho nemůže vyrábět a prodávat?
Ano, ale zdaleka ne každý dobrý nápad nebo technické řešení se mohou stát vynálezem a být chráněny patentem. Patentem lze chránit jenom ty nápady a řešení, s nimiž jsme přišli jako první na světě. Samotný patent je pak úřední listina, která dává svému majiteli monopol, tedy výhradní právo využívat vynález v zemích, ve kterých o to jeho majitel požádá. Takže nikdo jiný v těch zemích nemůže stejný vynález vyrábět, nabízet ani prodávat. Dává nám to konkurenční výhodu na daném trhu. Zároveň to k zákazníkům vysílá informaci, že si pořizují nejnovější technologii na trhu. Díky patentu se můžeme také účinně bránit v případě, že by se někdo rozhodl bez ohledu na náš monopol vynález vyrábět a nabízet. Takové jednání mu můžeme zakázat a vzniklou škodu si nárokovat nebo můžeme uzavřít licenční smlouvu, tedy že nám za využívání našeho vynálezu bude platit.
Jakým způsobem žádáte o patent?
Každá země má vlastní patentový úřad, jehož prostřednictvím můžeme o patent požádat. Existují ale i úřady, které na základě smluvní dohody zastřešují více zemí, jako například Evropský patentový úřad, Euroasijský patentový úřad (země bývalé SSSR) nebo Africká organizace duševního vlastnictví ARIPO a OAPI. Pokud takový úřad rozhodne o udělení patentu, jeho členské země jej automaticky uznají. My se pak rozhodneme, ve kterých zemích patent chceme mít zapsaný.
Kromě těchto úřadů existuje ještě světová patentová přihláška, která zastřešuje přibližně 180 zemí. Pokud tuto přihlášku podáme, je to, jako bychom ji podali v každé z oněch 180 zemí v jeden okamžik. Výhodou je, že přihlášku lze podat pro všechny země v jednom z úředních jazyků Světové patentové organizace. Nemusíme tedy dělat pro každou zemi samostatný překlad.
Jak se nám daří získávat patenty?
Nejprve nám musí vynálezce svůj vynález oznámit. My tento vynález musíme do tří měsíců předložit k posouzení interní patentové radě. Rada posuzuje, zda TESCAN Brno o vynález zájem má, nebo ne. Pokud TESCAN Brno o vynález zájem má, je vynálezci vyplacena odměna. Výše odměny se stanovuje individuálně. Posuzuje se při tom technický přínos vynálezu, jak posouvá vlastnosti mikroskopu dál, jak dlouho by trvalo zakomponovat vynález do existujícího mikroskopu. Jakmile TESCAN Brno řekne, že vynález chce, posouvá se k posouzení pro podání patentové přihlášky.
Máme ale docela vysokou úspěšnost. Čtyři z pěti našich přihlášek skončí patentem. Úřad hodnotí, jestli ten vynález je patentovatelný, to znamená, že musí být celosvětově nový a musí obsahovat vynálezecký krok. Vynálezecký krok znamená, že ten vynález má něco navíc, co nelze získat kombinací běžně dostupných odborných informací, musí obsahovat nějaký překvapivý prvek.
Jak poznám, že jsem přišel na vynález s překvapivým prvkem?
Často se setkáváme s tvrzením, že ten či onen nápad není dost dobrý nebo to je tak obyčejné, že už to někdo musel dávno vymyslet. V tomto směru bych si moc přál, aby byli lidé v TESCANu méně skromní, aby se s námi o svůj nápad podělili a nechali jeho posouzení na nás. Nemají tím co ztratit, vlastně mohou jenom získat. Pokud zjistíme, že jejich vynález na světě zatím opravdu nikdo neukázal, existuje velká šance, že patentovou přihlášku TESCAN napíše. Já jsem na kolegy ohromně pyšný, když přijdou s něčím, co nikdo na světě ještě neudělal. Nejenže získají příjemnou odměnu, ale hlavně se na světě může objevit nový vynález, který ponese jejich jméno.
Tým oddělení Patenty a certifikace – Jan Mazoch, Zuzana Šalplachtová a Jan Brulík.
Seznam vybraných patentů a jejich vynálezců:
Patent TIMA: David Motl a Vojtěch Filip, Vývoj software, TESCAN Brno – Method of material analysis by means of a focused electron beam using characteristic X-rays and back-scattered electrons and the equipment to perform it
Patent Rocking stage: Tomáš Hrnčíř a Filip Lopour, Vývoj fyzika, TESCAN Brno – Method of specimen processing in an apparatus with two or more particle beams and apparatus for this processing
Patent Triglav: Jarek Jiruše, Miloš Havelka, Filip Lopour, Jan Polster, Josef Ryšávka, Martin Zadražil, TESCAN Brno – Scanning electron microscope and method of use thereof
Patent Odprašovací plyny FIB: Gregory Goupil, R&D produktový manažer, ORSAY PHYSICS; Sharang, aplikační specialista, TESCAN USA; Jan Brulík, TESCAN Brno – A method of etching one or more of mixed metal and dielectric layer of a semiconductor device
Patent STEM kompenzace driftu: Jon Karl Weiss, generální manažer / SW architekt Senior, TESCAN Tempe; Bohumila Lencová a Stanislav Petráš, TESCAN Brno – A method for automatically aligning a scanning transmission electron microscope for precession on electron diffraction data mapping